Německý Brod v plamenech husitských bouří (historické pozadí)
- Navzdory husitské povaze lipnického panství byl Německý Brod katolický – patrně kvůli převažujícímu německému obyvatelstvu a patronátu řádu německých rytířů.
- Až do roku 1420 se husitské bouře městu vyhýbaly – i díky politickým obratům vlastníka panství Čeňka z Vartenberka, který lavíroval mezi Husity a Zikmundem Lucemburským.
- 1421 Zikmund Lucemburský si společně s druhou křížovou výpravou postupně podrobil husitskou šlechtu na Moravě – postupně se přesouval s jízdou na českomoravské pomezí.
- V prosinci čeští Husité bijí na poplach a žádají pomoc táborského vojska v čele s Janem Žižkou – snaží se o zastavení křižáckého postupu u Čáslavi a Kutné Hory.
- Při pobytu Zikmunda v Jihlavě přijel i Čeněk z Vartenberka, který se zřekl čtyř artikulů (společný program proudů husitského hnutí) a uznal Zikmunda českým králem výměnou za slib, že nedojde k drancování českých zemí.
- Zikmund slib nedodržel, při tažení na Kutnou Horu nechal řádit uherskou jízdu – vypalování, drancování, vraždění.
- Žižkovo vojsko pod přesilou ustupuje ke Kolínu. Bez boje byla vydána Kutná Hora (uherské plenění okolí).
- 6. ledna 1422 husitské vojsko posiluje. Stahuje jednotky k boji a vydává se od Kolína ke Kutné Hoře, kde překvapený uherský předvoj ustupuje. Zikmund se rozhoduje stáhnout se k hranicím Moravy a zapaluje Kutnou Horu.
- 8. ledna ústup Zikmunda po zemské cestě k Německému Brodu. Na město se valí kolona s kořistí i zajatci. Její uherský zadní voj je dostižen husitskými pronásledovateli a zastrašen k útěku – Husité se řítí v patách Křižáků až k Německému Brodu.
- Zikmund nařídil zdržet Husity u Německého Brodu – snaha využít opevněného města a mostu přes Sázavu, sám utíká do Jihlavy.
- Horní brána byla uzavřena – křižácká kolona obchází město podél západních hradeb (po cestě ponechány vozy s kořistí) – město Křižáci opevňují a shazují most.
- Ve snaze zamezit pronásledování krále sešikován zadní voj Křižáků na pravém břehu Sázavy v místě Svatovojtěšské osady.
- Strhla se krvavá bitva u přechodu přes Sázavu – Křižáci dlouho odolávali a Husité je za cenu velkých ztrát nakonec obrátili na útěk. Led na Sázavě se prolomil pod kopyty uherské jízdy (přes 400 utonulých) – Svatovojtěšská osada i s kostelem byla zničena.
- 9. ledna (hned po polní mši) začalo dobývání města – masivní palba z děl i pušek, hradby prozatím odolávaly – ještě večer bylo zahájeno jednání o kapitulaci města.
- 10. ledna po ranních bohoslužbách zvrat se několik měšťanů se snažilo z obleženého města odejít některou z městských bran. Využili toho bojovní Táborité a došlo tak k prolomení obrany města, vpádu Husitů a začalo drancování města, kdy byli pobyti jak Křižáci, tak všichni muži (exemplární popravy – shazování obránců radnice na připravené kopí a sudlice) – ženy a děti vyvedeny z města. Město bylo nakonec zapáleno (přes 1500 obětí).
- 11. ledna před hořícími troskami Německého Brodu po ranních mších bylo uspořádáno slavnostní pasování nových rytířů, mezi nimi i sám Jan Žižka.
- Vojsko Táboritů a Pražanů ponechalo NB jeho zkáze vypálený a liduprázdný (psi a vlci se prý v troskách rynku živili na tělech padlých).
